Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobrodružství krysaříka Chassana z Města lesů

24. 6. 2013

Dobrodružství může číhat na každém kroku.

Pro někoho je dobrodružstvím cesta do vzdálených končin plných exotické divoké zvěře.Někomu se může dobrodružství  přihodit v  lese za zahradou, kde číhají divoká prasata, lišky dávají dobrou noc po tom, co si smlsnou na něčem malém a chutném, kuny a lasičky střeží své teritorium proti vetřelcům jejich velikosti a draví ptáci bedlivě sledují své lovecké koridory aby si pochutnali na těch, kteří nebyli dost bystří.

 

Poslyšte příběh o zvědavosti, odvaze, lásce, strachu a štěstí.

 

Poslyšte příběh O statečném krysaříkovi...

 

Jmenuje se Chassan z Města lesů.  Je mu sedm měsíců a užívá si pohodového života ve smečce s dalšími krysaříky , dvěma ostražitými ovčandami a leonbergřicí s krásnýma očima.

Jeho život je bezstarostný a jeho povaha zvídavá.  12.5. 2013 je krásné nedělní odpoledne. Jedna z paniček seče zahradu. Musí si pro něco odskočit a branku na zahradu pouze přivírá. Toho využije vůdce krysařičí smečky Enn z Města lesů, packou otevírá branku a zve Cácorku a Chassana na průzkum Země za Humny. Za okamžik to zjišťuje druhá panička a hned vybíhá ze vrátek a volá na krysaříky, aby se vrátili. Cácorka a Enn poslušně přibíhají, ale Chassan nikde. A tak panička vybíhá na konec zahrady, aby zjistila, že dveře ze zahrady jsou otevřené a Chassan stojí u plotu asi o tři zahrady dále. ,,Enne, Cácorko, běžte domů!“ Slávka ve spěchu posílá ty dva na zahradu a zavírá vrátka. ,, Tak a teď ještě toho zvědavýho lumpíka zavolat a vysvětlit mu, že na vycházku se chodí jenom s paničkou“. Slávka  se otáčí směrem k nezbednému štěněti: ,,Chassa…“, ale  Chassan tam není.

Slávka vyráží se sestrou Dášou k lesu. Hledají, volají,  Chassan se neozývá.  Obě mají o Chassana velký strach. V lese je spousta zvěře, přes pole často přelétají dravci. Není velkého rozdílu mezi malým králíčkem a štěnětem krysaříka… Prohledávají les, okolí zahrad, volají. Bezúspěšně.  Začíná pršet, ochlazuje se. Přichází dny, které se později v médiích označují jako Záplavy 2013. Teplota jde dolů. Před spaním doputuje starostce obce e-mail s žádostí o pomoc. Tuto noc je v domě bez Chassana smutno. Nechce se spát, myšlenky na to, co asi Chassan dělá,  spánek nedovolují. Ráno musí Dáša i Slávka do práce.

Druhý den díky místnímu rozhlasu o Chassanově výletě už vědí všichni sousedé a  po Chassanovi pátrají kamarádky se záchranářským psem a trpasličím pinčem. Marně. Slávka objevuje u lesa pelíšek v trávě. Dává tam piškot. Počasí hraje proti Chassanovi.  Déšť neustává. Nastává další deštivý den. Teplota 3 stupně Celsia nahání strach!  Probíhá další pátrání. Večer objeví unavená Slávka v e-mailu zprávu od starostky. Chassana viděli za vsí směrem na Písek. V půl desáté v noci volá starostka. Chassana viděl pán, vracející se z Písku. Bohužel, po příjezdu na ono místo, tam Chassan není.  Přichází další zpráva od starostky. Chassana viděl další pán na jiném místě. Další výjezd. Tentokrát alespoň částečně úspěšný. Slávka jde pěšky po silnici, Dáša jede autem na místo, kde byl viděn naposledy. Dáša přes hustý déšť ve světle z reflektorů auta Chassana uvidí. Zaparkuje na lesní cestě, jde za ním, volá ho. Je od něho asi čtyři metry. Stres a zřejmě nějaký špatný zážitek z dobrodužného výletu ale Chassanovi velí:,,Nevěř, schovej se!“. Chassan uposlechne instinkt. Ještě chvíli se rozhoduje… a… odchází do lesa.  Dáša je na zhroucení.  Slávka  v poslední naději jde směrem, kudy před chvílí odešel do lesa. Je špatná viditelnost, zhoršovaná hustým deštěm. Najednou  Slávka  zkoprní. Před sebou vidí nějaké velké zvíře. Leží na zemi a nehýbe se. Po prvním úleku se rozhodne pomalu se přiblížit. Zjišťuje, že je to čerstvě uhynulá srna. Snad sem doběhla po nehodě na silnici. Kdo ví.  Podstatné ale je, že na zadní kýtě pod páteří si na ní kdosi malý pochutnával (místo je velké asi jeden decimetr…Chassan ale na volání nepřichází. Nastává další bezesná noc.

Další -už třetí den – postupuje pátrání. Tentokrát Dáša a Slávka s sebou berou ovčandu Vary. Začínají u uhynulé srny.  Je vidět, že se Chassan byl znovu nakrmit. Najednou Vary tahá směrem k silnici. Vítr jde naštěstí od vsi k nim. Asi po čtvrt hodině volá Dáša:,Mám ho!“  Pokládá Vary. Chassan ale vrčí,  nechce ani nabízený piškot.  Dáša se snaží k němu natáhnout ruku. On se ale zvedá a chce utéct okolo stromu.  Tam ale  číhá Slávka.  Jakmile Chassan zpozoruje pohyb, okamžitě stáčí tělo do podkovy a vyráží jiným směrem. Slávka je rychlejší a pevně jej uchopí okolo hrudníčku. Psík vyjekne, zakousne se Slávce do ruky a vzápětí se počurá. Stres vybírá svou daň, ale Chassan je zachráněn!!! 

Chassan přežil sám v lese tři dny a noci. Počasí k němu nebylo milosrdné a přesto všechno přežil bez újmy. Po tomto dobrodružství neměl zvýšenou teplotu, ani více nepil a minimální váhovou ztrátu dohnal během tří dnů.

 

A to je celý příběh  o statečném krysaříkovi.

Až někdy budete kypřit své krysce růžový polštářek a přemýšlet, jakou průmyslově vyráběnou dietu jí naservírujete, vězte,  že ve Vašem sladkém mazlíčkovi se možná také skrývá malá odvážná šelma.

A až  se  ve Vaší přítomností zmíní nějaký neznakrys o tom, že krysaříci jsou degenerovaní, jenom se pousmějte a představte si tohoto naivu, jak tráví tři dny nahý v dešti, v lese plném predátorů několikanásobně větších než je on sám…

 

Na základě vyprávění Slávky Tomáškové napsala Jitka Ničí

 

 

 

dsc02146.jpg                                                               Chassan z Města lesů (na fotografii)  si svým dobrodružným výletem vysloužil přezdívku ,,Poustevník"