Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme s Adélkou spaly ve stanu

5. 4. 2009

Jak jsme s Adélkou spaly ve stanu


 Začátkem září 2008 jsme s Adélkou absolvovali výstavu v Rybníkách. Adélka získala titul krajského vítěze. Měli jsme velkou radost, ale to nejzajímavější nás teprve čekalo. S přáteli ze skupiny řízeného chovu jsme byli pozváni na chatu ke kamarádce Vendulce.

Po romantické výstavě v Rybníkách jsme odjeli ve složení hodně lidí a sedmnáct krysaříků na Dobříšskou chatovou (nečti četovou) konferenci. Lidé probírali chov, výživu, výchovu a zdraví krysaříků. Krysaříci se věnovali analýze širokého spektra nových pachů.
Po vyhodnocení této analýzy došlo k nastolení hlavních pilířů konference, kterým se krysaříci v následujících hodinách věnovali.
Jednalo se zejména o tyto body:

-zabezpečení místa konference proti vnějším vlivům (sousedi koukali přes plot a měli taky   chuť na řízečky)
-branná povinnost pro všechny zúčastněné krysaříky v případě ohrožení místa konference (cokoli se šustne, ohlásí hlídky štěkotem, pokud je zjištěno ohrožení, jdeme všichni proti nepříteli, jako jeden krysařík)
-význam Napoleonova komplexu nejen pro lidstvo, ale zejména pro krysařictvo

V přestávkách konference byly v kuolárech projednávány další významné otázky jako:

-kdo bude v nejbližší době hárat?
-kdo je po hárání?
-kde jsou k dostání řízečky?
-kdo počural tu tašku?
-když ji taky počurám, jak to udělat, aby to panička neviděla?

A potom přišla noc a krysařice Adélka se se mnou odebrala do jedné ložnice velikého stanu, kterou mi k přenocování nabídla Zuzka. Adélka ještě nikdy ve stanu nespala a tak to pro ni bylo velkým zážitkem. Obcházela stanovou ložničku, očuchávala a nechápala. Nakonec usnula a spala až do kuropění. Ráno pečlivě sledovala, jak rozepínám zip u ložničky. Venku byl klid, všichni ještě spali. Adélka odešla na loužičku, vrátila se a řekla, že se ještě chvíli zahrabe do spacáku a užije si to stanování. Já jsem s povděkem tento nápad přijala, stan pečlivě zapnula a za chvíli zase usnula.
 Když jsem se probudila, Adélka nikde. Ložnička i předsíňka byly rozepnuté na velikost krysaříka. Už jsem se chtěla podívat ven, když tu slyším podivné dvojité očuchávání zvenku.
První vlezla do stanu Adélka. Otočila se k rozepnutému otvůrku a něco povídala směrem ven. Najednou se v otvoru objevila další krysařičí hlavička. Adélka přivedla návštěvu. Krysařík – návštěvník nesměle vešel a hned k mé hlavě. Způsobně mě olízl a potom se dal do zkoumání ložničky. Obešel  ložničku po jejím obvodu a spolu s Adélkou potom odešel ven. Předtím mi ale na rozloučení zase přišel dát pusu. Zůstala jsem ležet a během dvou minut se znovu objevila Adélka  s dalším hostem. A znovu proběhl stejný ceremoniál: cesta k hlavě, představení nového hosta, host políbí ležící hostitelku, obejde ložničku, rozloučí se a odchází s Adélkou ven. A znovu další krysařík a potom ještě čtvrtý. Nevím, zda před stanem stála fronta krysaříků, či zda Adélka návštěvy vodila nahodile tak, jak se s nimi potkala. Jisté ale je, že všichni pozvaní krysaříci se chovali podle stejného protokolu.